Ozvěna II. Mikulášského vlaku

 

„Mamíííí, podívej, to je ale veliký Mikuláš! Vždyť on se do toho vláčku ani nevejde!“ Bylo slyšet letošní první prosincovou sobotu na moravskobudějovickém nádraží dětské hlásky.

„Nedá se nic dělat, děti. Jezdí nám tady už jen tyhle malé vláčky motoráčky. Pojďte, pomůžeme Mikuláši nastoupit! A kdo z vás ví, jak se tenhle žlutozelený motoráček jmenuje? Věděl by někdo z vás vyjmenovat všechny stanice do Jemnice? A kolik je výhybek v Třebelovicích? Že nevíte? To nevadí, zkuste je spočítat, až tam budeme, a pak to všechno řekněte Mikuláši, jo?“ - organizátoři II. Mikulášských jízd do Jemnice – členové ze Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě - mají v tu chvíli plné ruce práce.

A Mikuláš Ondra – se svou živou výškou 213 centimetrů prochází zcela zaplněným vlakem a trpělivě sklání svou velkou hlavu, aby vyslechl odpovědi na záludné otázky, poděkoval za básničky, nebo za kresby mašinek. Děti se mezitím snaží zjistit třeba jak daleko je po trati do Jemnice. Strojvedoucí Jarda se jen usmívá a trpělivě se představuje všem dětem, které si vylosovaly otázku na jeho jméno.

Ani na nádražích děti nedají Mikuláši a jeho družině vydechnout a šeptají mu zjištěná tajemství. Za odměnu dostávají drobné dárky od Šikulů - znojemské firmy, zaměstnávající handicapované lidi. Pro všechny se starají o dobrou náladu kytary, housle i basa. Dospělí se zahřívají svařákem, děti kupují sladkosti, i moravskobudějovická Mašinkárna představuje novinky na svém modelovém kolejišti.

A organizátorům se honí hlavou – je vše, jak má být? Jsou všichni spokojení? Na co jsme zapomněli? A trpělivě vysvětlují, proč třeba nešel připřáhnout další „volný“ vůz odpočívající na moravskobudějovickém nádraží. Regionova prostě další přívěsný vůz do Jemnice neutáhne. Větší vozy se silnější lokomotivou v depech široko daleko už dávno nejsou a návoz soupravy z Brna by stál desítky tisíc korun navíc. A tak díky pochopení Českých drah a především díky sponzorům se podařilo vypravit vlak pro děti do patnácti let zdarma a pro dospělé za cenu obvyklou v jinak dotované veřejné dopravě. A jak to bude dál? Vyjede Mikulášský vlak do Jemnice i příští rok?

Loni jsme, trochu odvážně, do názvu Mikulášských vlaků do Jemnice dali římskou jedničku. Obrovský letošní zájem nám potvrdil, že jsme udělali dobře a tato akce má šanci stát se tradicí. Jen prvním vlakem do Jemnice přijelo s Mikulášem a jeho družinou téměř 150 dospělých a dětí. Letos to byla již čtvrtá akce a třináctý vlak, kterými se ve spolupráci s Jemnickou radnicí náš spolek snaží ukázat, že trať je stále funkční, že je o ni zájem a do budoucna nese i jiné hodnoty, než jen linku dopravní obslužnosti. Nabízí se tu jako na dlani velký potenciál tratě jako kulturní a technické památky spojující tři města a tři zámky - Jemnice, Moravské Budějovice a Jaroměřice.

Proto také náš spolek začal intenzivně pracovat na realizaci projektu „Parním vlakem za památkami jihozápadní Moravy“. Naším cílem je postupně vybudovat vlastní soupravu vyhlídkového vlaku, která by byla doma na jemnické trati a nemusela se odnikud dovážet. Pozorní účastníci letošních Mikulášských jízd si mohli všimnout malé motorové lokomotivy odstavené během akce na moravskobudějovickém nádraží. Je naším prvním vozidlem do první etapy projektu. Pokud se vše vydaří, po nutné opravě by se mohla již v létě 2013 postavit do čela malého vláčku spojujícího tři města. Jestli ji jednou vystřídá skutečná mašinka parní, je ještě daleko před námi, ale víme jak na to.

Naši předkové usilovali celých 25let, aby Jemnice mohla být spojena se světem železnicí. Poté dalších 115 let trať do Jemnice spolehlivě sloužila a může sloužit i nadále. Je jasné, že bez opory v regionu, by

jakkoli bohulibé plány spolku dobrovolníků přišly vniveč. Trať do Jemnice má stále především potenciál veřejné služby. V těchto dnech schválili jemničtí zastupitelé podání žádosti o převod trati do majetku města a podpořili tak model, který umožňuje obnovu pravidelného provozu na trati v režimu šetrném k veřejným financím. Spolu s politicky vyjádřenou podporou zastupitelstva Moravských Budějovic tak skutečně zasluhují pochvalu, neboť ve složité době pochopili, že právě teď je nám nejvíc třeba bojovat za hodnoty, které přetrvávají staletí, neboť právě trvalé hodnoty nám v těžkých časech umožňují mít naději do budoucna.

Vždy máme šanci vytvářet aktivně onen „genius loci“ přitahující nejen turisty, ale především ty, kteří zde chtějí žít. Zachovat alternativu dopravní obslužnosti vypadá jako banalita – ale kvalita života se odráží právě ve zdánlivě zcela obyčejné věci - totiž možnosti si vybrat. Nejen zda jít do kina, divadla, nebo do té které hospody, ale třeba i to, zda cestovat autem, autobusem, či vlakem.

Dočkali jsme se rozhodnutí, které přesahuje hranice měst i času. Ukazuje se, že i v Jemnici a Moravských Budějovicích jsou "státníci" - tedy politici schopni odpovědnosti nejen ke svým sousedům, ale i k odpovědnosti od předků k potomkům. Jako občané věříme, že v této odvaze naši zastupitelé nezůstanou sami a budou se moci opřít o stejný princip „státnictví“ u představitelů Kraje Vysočina. Bez vzájemné spolupráce a jejich podpory bychom přišli o další z toho mála, co tu ještě máme. I Mikuláše bychom pak jednou museli přivézt do Jemnice po silnici. Co by na to řekly naše děti?

 

Martin Kouřil

Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě

Moravské Budějovice 10.12.2012